Zelenina a bylinky, jak divoké, tak pěstované, luštěniny a obilniny, ovoce a lesní plody, a dokonce ikvěty některých rostlin patří jakožto ingredience k srdci italské kuchyně. Díky podnebí, horkým létům anízkým srážkám, a geomorfologii krajiny je každý vhodný kousek Apeninského poloostrova, od severu k jihu, pokryt zeleninovými zahradami a hospodářstvími, úžasným živým kobercem, který je barevný a rozmanitý. Poskytuje zdánlivě nekonečné množství pokrmů, rozličně připravovaných, jimž se nic nevyrovná. Italové milují plody své země a naučili se, jak je využívat nejnápaditějšími způsoby azpracovat všechny jejich jedlé části. Zelenina byla vždy základní součástí italského gastronomického umění, po staletí formovala chuť Italů všech společenských vrstev - a v nedávných letech bylo toto těsné příbuzenství dále posíleno. Sohledem na své zdraví či jako odpověď na ekologické nebo etické uvažování se zvyšující se počet lidí obrací kvegetariánskému stravování.