Románová trilogie Ráj a peklo / Smutek andělů / Lidské srdce jednoho z nejčtenějších současných islandských spisovatelů Jóna Kalmana Stefánssona přináší strhující popis života rybářské obce v zapadlém fjordu poblíž severního pólu. Všechny obyvatele živí rybolov, muži se každou zimu vydávají na moře v nebezpečných veslicích. S věčným střídáním běsnících živlů, bouřek, vánic a mrazu se boj o život podobá vzdorování ďáblu. Dvojice rybářů hledá spásnou protiváhu v lásce k literatuře. I ta však v jisté chvíli může být prokletím: Bárdur se do Miltonova Ztraceného ráje začte tak, že si kvůli tomu na pevnině zapomene koženou halenu a na moři umrzne. Poezie je tedy životu nebezpečná. Drsné severské prostředí místní obyvatele sužuje, omezuje lidskou mysl, zužuje obzory a zplošťuje dimenze. V neutěšených životních podmínkách lidé utíkají k alkoholu, zároveň se ale vyostřují jejich emoce. Bije ti ještě stále srdce? A jak ti bije? Mé srdce bije, protože nic jiného neumí. Přes veškerou nepřízeň se obyvatelé městysu nevzdávají naděje (či Naděje, jak zní jméno jedné z lodí). Vrhají se do života naplno, neboť ten mnohdy není víc než pár zářivých chvil rozmělněných do temných dnů. Slzy se nedají navléct na šňůru a spustit jako třpytivé lano do temné hlubiny, aby vytáhly ty, kteří zemřeli, třebaže měli žít. Zhasne světlo života a promění se ve tmu v okamžiku, kdy přestaneme žasnout, kdy se přestaneme ptát a začneme brát život jako běžnou součást všedního dne?