Genesis, první kniha Bible, uvádí morálního Boha všech lidí, jenž představuje diametrální protiklad předchozího mytického světa kmenových bohů. Bůh stvořil svobodného člověka k transcendentálnímu účelu („buďte svatí, jako já jsem svatý“) a pověřil jej jedinečnou rolí v zápase s pohanskými ideologickými silami rozkladu. Tento svět je zázračným darem lidstvu a člověk je jeho hospodářem. Autorovy komentáře dokonale zprostředkují knihu Genesis dnešnímu vnímání a osvětlují její podivuhodnou shodu s vědeckými poznatky o vzniku světa. Podstatné je i to, že ukazují, jak se v západní společnosti – v důsledku klesajícího významu biblického učení o přirozenosti člověka a o Božím řádu – rodí toxické ideologie pomýleného sociálního inženýrství, které popírají zdravý rozum, protože jejich původci podlehli příslibu hada z rajské zahrady „budete jako bohové znát dobro a zlo“. Výraz Jisra-el znamená „zápas s Bohem“. Bůh tedy očekává, že se s ním věřící budou také přít, aniž by to bylo považováno za zpochybňování Boží autority nebo za příznak slabé víry. Bůh nás ujišťuje, že diskuse se očekává a že může být záslužná. Věřící se nesmějí poddat absolutní jistotě, neboť ta je neklamnou známkou fanatismu, a lidská duše potřebuje pochybnosti k pokoře. Stoprocentní jistota je jed. Neznáme jiné náboženství, které by podporovalo pochyby svých stoupenců – a už vůbec ne žádný takový politický směr.