Výbor z básnické tvorby Soni Kociánové (1930–1970) je malým ohlédnutím za neprávem pozapomenutým hlasem naší poezie, v němž lze objevit nejen křehké a zranitelné nitro člověka ztraceného ve světě, se kterým ho spojují jen tenká vlákna možných porozumění, ale i dostatek prostoru ve stavbě s mnoha neznámými - a tedy podněty ke čtenářským návratům…